... au-pair who's worked for an autistic children
(Kateřina)
1.- Jak ses dostala k práci au-pair? - Když jsem ve třetím semestru na VŠ zjistila, že tento obor asi není pro mě a měla bych se poohlédnout někde jinde, přemýšlela jsem jak vyplním ty měsíce do začátku dalšího školní roku a rozhodla se, že někam odjedu a au-pair bylo nejlepší řešení. Chtěla jsem zde zůstat jen 3-4 měsíce, kvůli školy a mým zájmům a proto jsem měla celkem omezený výběr rodin. Vybrala si mě nigerijská rodina s dvěma syny (8 a 9 let) starší je autista.
2.- Proč ses rozhodla vybrat si rodinu s autistickými dětmi? Měla jsi nějaké zkušenosti? - Žádné zkušenosti jsem neměla a vlastně jsem o autismu ani moc nevěděla, četla jsem o tom pár článků a HM říkala, že jen nemluví a dorozumívá se znakovou řečí.
3.- Jaký byl tvůj první pocit z host rodiny? Jak rychle jsi si zvykla na jiný životní "styl"? - První pocity byly hrozné, když jsme s HM dorazily domů, byla tady její matka z Nigerie, jen nás představila, ukázala mi kluky, nachystala mi jídlo, zeptala se mě jestli mám nějaké otázky, ukázala mi dům a řekla v kolik mám vstávat. Víc se se mnou nikdo nebavil. Všude byl hrozný binec a rámus.
4.- Můžeš napsat něco více o svých host dětech? - Co se týče dětí, chlapec s autismem používá jen znakovou řeč, huláká celé dny na celý barák, a chová se jak pes, poslouchá jen když mu dáte nějakou odměnu, jediné jeho potěšení je jídlo, trampolína nebo hry na iPadu, miluje jízdu v autě a procházky, bohužel někdy se snaží utéct, nebo vás prostě strhne do silnice. Někdy dokáže být strašné zlatíčko a dát to pěkně najevo, ale když má špatný den tak mlátí lidi kolem sebe, s výjimkou rodičů a bratra ze kterých má strach. Miluje školu a rodiče mu platí vychovatelky, které ho občas vezmou plavat, nebo na hřiště. Mladší chlapec je teda nehorázný hajzl, rodiče jsou každý jiný takže se moc neshodnou ve výchově, matka ho rozmazluje a otec vychovává, je namyšlený a věčně akorát protivný, neposlouchá a hraje si na frajera, přitom se bojí úplně všeho, kdykoliv po něm něco chci tak na mě vrčí, háže po mě věci, je strašně nezodpovědný, nic si nepamatuje a je strašně lenivý, když má něco najít tak chodí s rukama v kapsách a křičí na mě "I can´t find it!". Chvilky s ním jsou většinou celkem utrpení.
5.- Jak vypadal tvůj všední den? - Každé ráno budím kluky v 6:30, mladší se osprchuje sám, staršímu musím pomáhat, nachystám jim snídani a v 8 vedeme mladšího do školy, potom se se starším vracíme zpátky a čekáme až pro něj přijede minibus a mezitím se dívá na tv. Mezitím uklidím kuchyň, obývák, koupelnu a ustelu klukům postele a mám volno až do 3, kdy se oba vrací ze školy. Kluci většinou celé odpoledne prosedí u pc, nebo se dívají na pohádky, mladší musí dělat úkoly a já dělám s autistou "talk tools", nebo stavíme puzzle a máme takové kartičky se slovíčkama aby začal trochu mluvit.
6.- Jaké jsou výhody a nevýhody práce s takovými dětmi? - Výhodou jsou určitě ty zkušenosti potom, naučila jsem se znakovou řeč, byla jsem se podívat ve škole pro autisty, kde mi taky hodně pomohli a hlavně se teď strašně zlepšuje v mluvení, takže je to úžasný pocit vidět, že moje práce s ním není úplně k ničemu. Nevýhodou je, že s ním musím prožívat jeho nálady a taky na ně mám pár pěkných vzpomínek v podobě modřin.
7.- Co pro tebe bylo za celou dobu nejtěžší? - Nejtěžší bylo období, kdy jsme s rodinou moc nekomunikovali, když mi HM chtěla něco říct tak mi to napsala na skypu, taky si tady nastěhovala na 2 měsíce svou matku, která mi věčně stála za zadkem a taky chvilky kdy je ten autista agresivní.
8.- Jaké bylo celkově soužití s host rodinou? - Soužití s rodinou bylo ze začátku hrozné, chtěla jsem odejít, černoši jsou hrozní bordeláři a i když teď už se tady cítím jako doma, tak jsou věci které mě vždy překvapí, třeba nedostatek jídla, HM která se o nic nestará a třeba 3 dny se neosprchuje a nepřevleče, ona je taková královna a všichni kolem ni skáčou. Rodiče mi vyjdou vstříc v čemkoliv a nikdy si na nic nestěžovali, rádi poradí a pomůžou.
9.- Co jsi dělala mimo hlídání dětí? (škola, úklid, přátelé ...) - Své volno většinou trávím spánkem, s přáteli nebo se učím.
10.- Co by jsi doporučila budoucím au-pair, které by se chtěli starat o takové děti? - Těžko říct co bych doporučila, každé dítě je jiné, ale určitě to chce strašně hodně trpělivosti a sílu! :D
(© Kateřina B.) ...