Fara v Borley
V obci Borley (hrabství Essex) se v blízkosti kostela nacházela fara, který byla považována za nejstrašidelnější místo v Anglii.
Faru postavil ctihodný Henry de Bull v roce 1863 v blízkosti řeky Scour. Faře bylo pravděpodobně souzeno se stát strašidelným domem díky události, ke které došlo na tomto místě o několik století dříve. Na pozemku stával v 12.století dřevěný kostelík, domek správce a a další stavení. Některé prameny uvádí, že kostel tam stál již v roce 1066. Vypráví se, že v roce 1362 benediktini postavili na místě, kde byla později fara, klášter. Dle legendy jeptiška z kláštera Bures, sedm kilometrů jihovýchodně od Borley, se zamilovala do mnicha z kláštera Dle některých pramenů nezůstal tento vztah bez následků. Milenci se rozhodli, že spolu uprchnou, ale jejich plán byl vyzrazen. S přátelený mnich řídil kočár, aby jim pomohl uprchnout Ale v noci byli zajati. Kočí byl sťat, mnich oběšen a jeptiška byla zazděna ve sklepení kláštera (později fary). Od té doby v těchto místech straší.
Reverend Henry de Bull se stal rektorem Borlexy v roce 1862. V roce 1863 dal postavit ke kostelu cihlovou budovu, v roce 1875 přistavěl nové křídlo již tak rozsáhlé budovy. První zaznamenané pozorování paranormálních jevů na faře v Borley ohlásil pater Jeffrey Shaw, který byl roku 1875 při návštěvě fary svědkem vrhaných kamenů. A tyto jevy se začaly množit. Bývalý ředitel Colechester Royal Grammar School uvedl, že v průběhu roku 1875 viděl několikrát přízrak jeptišky.
Řada pastorů a příslušníci jejich rodin, kteří byli na faře, všichni potvrzovali, že jeptišku spatřili. Během večírku hosté viděli v okně bledou tvář jeptišky, jak se dívá dovnitř. Bylo to tak časté, že nakonec okno zazdili. Henry Bull zemřel v modrém pokoji fary 2. května 1892. Jeho syn se jmenoval také Henry, ale aby nedocházelo k záměně s otcem, říkali mu ,,Harry''. Dne 28. července 1900 mladý Bull spatřil za farou postavu, která se později stala známá jako ,,jeptiška Walk''. Když na ni zavolal, zmizela. Viděli ji i jiní lidé - chodit kolem fary, vcházet dovnitř, vycházet z křoví, oblečena byla v šatech šedé barvy. Dochovaly se i zprávy o tom, že farou procházela jeptiška s mnichem. Několik lidí ji nazvalo ,,Dáma v šedém plášti'' a mnich měl holou hlavu a oblečen byl v černých šatech.
Harry zemřel 9. června 1927. Fara byl\ několik měsíců prázdná Během podzimu 1927 místní tesař Fred Cartwright oznámil, že viděl jeptišku obcházet faru.
Reverent Eric Gury Smith a jeho manželka se nastěhovali do Borley 2. října 1928. Brzy poté často slyšeli šepot, sténání a slova ,,Nedělejte to Carlosovi, ne'' Dlužno dodat, že Henry de Bull měl přezdívku Carlos. Smithovi navíc často slyšeli zvonění zvonku, prostorem létaly malé oblázky, byl slyšet kroky, ztrácely se klíče a světla se sama rozsvěcovala. Tvrdili také, že viděli projíždět branami fary kočár, které potom zmizel. Během října 1930 se na faru nastěhoval reverent Lionel Foyster, jeho žena Marianne a jejich adoptivní dcera Adeliade. To byl začátek nejslavnějšího období v historii paranormálních jevů na faře v Borley. Známý lovec duchů Harry Price (1881- 1948) prohlásil: ,,Šlo o nejvíce mimořádné a nejlépe zdokumentované případy strašení v análech psychotronického výzkumu.''
Tyto zprávy se začaly rozšiřovat hlavně od roku 1929, kde o nich Harry Price napsal do časopisu Daily Mirror. Později o nich vydal dvě knihy, které lze najít na netu. Nejméně dva tisíce projevů poltergeista byly zaznamenány na faře mezi říjnem 1930 a říjnem 1935. Tedy v době, kdy měli faru v nájmu výše uvedení manželé. Během prvního roku jejich pobytu Lionel popsal mnoho nevysvětlitelných jevů. Náhle se objevovaly skleněné předměty a zase zmizely, v pokoji létaly předměty včetně žehličky Při pokusu o exorcismus byla Marianne několikrát vyhozena z postele. Foysterovi žili na faře pět let. Odstěhovali se proto, že Lionel začal být nemocný a nemohl dále pokračovat ve své práci. Harry Price prohlásil:
,,Každý, kdo pobýval na faře, která byla postavena roku 1863 a prakticky každý, kdo zkoumal údajné zázraky, přísahal, že tyto události mohly být popsány jako paranormální.'' Když byla fara volná, Harry Price si ji pronajal na rok a v The Time podal inzerát, že do týmu vyšetřovatelů hledá ,,odpovědné, inteligentní, neohrožené, kritické a objektivní osoby''. Nájemní smlouva byla podepsána v červnu 1937. a během tohoto ročního pobytu byly zkoumány aktivity poltergeista. Nejčastěji se pohybovaly různé předměty a ozýval se zvuk kroků Mimo modrého pokoje byla na faře zima a některé části domu byly chladnější než ostatní. Když Price po roce se svým týmem opustil faru, dům koupil kapitán William Grekson. On a jeho rodina byli poslední lidé, kteří žili na faře. Dne 27. února 1939 fara vyhořela, kdy Grekson převrátil olejovou lampičku - dělal prý pořádek v knihovně. Lidé, kteří pozorovali požár přísahali, že zahlédli v oknech duchy. V roce 1944 byla fara zbořena.
Když Harry Price v roce 1948 zemřel, mnozí se snažili jeho práci zlehčit. Prý si mnoho příběhů vymyslel. Dokonce se toho zúčastnili i některé okultní spolky. I kdyby z těchto příběhů byla třeba jen jedna setina pravda, nikdo nedokázal tyto jevy vysvětlil.. Proto i dnes do Borley proudí zástupy turistů. Někteří tvrdí, že jeptišku zahlédli. Jiný vypráví, že se v místech fary cítili tísnivě, nebylo jim dobře po těle.
